KE STÁHNUTÍ: Alborada - Plácido Domingo

En el viaje de la vida,
Todo puede suceder,
Miedos, errores y dudas…
Que no te dejan crecer.

Hay tristezas, hay heridas,
Nubes que te impiden ver,
Hasta que un nuevo camino,
Abre un cielo azul de fe.

Y así nace la Alborada,
Con un gran amanecer,
Surge un milagro y cosecha…
Los tesoros que hay en mí.

Cuando llega mi Alborada,
Cuando voy a renacer,
Ir desafiando al destino…
Abre un mundo para mí.

Cuanto tiempo Alborada,
He luchado y hoy al fin,
Que tu puerta me haz abierto,
No fue en vano mi sufrir.

Alborada hoy me enseñas,
Que se puede sonreír,
Pues por ti ya se que existe…
Mil caminos por seguir.

Te agradezco Alborada,
Esa luz que brilla en mí,
Hoy tu amor me ha regalado,
La virtud de ser feliz.

Na naší pouti životem,
se všechno může stát,
úzkost, pochybnosti a strach...
a ty už nemáš sílu věřit dál.

Kolem jen strasti a rány,
a ty nevíš, co počít v těžkých mračnech dnů,
hle, nový den přichází,
a dává ti novou naději.

A tak se rodí Svítání,
mocné slunce přichází,
stane se zázrak a ono dozrává,
vše, co pro mě cenu má.

Když přichází mé Svítání,
když začínám znovu žít,
chci vyzvat svůj osud na souboj..
a poznat tak, co je svět.

Jak dlouho, Svítání,
bojoval jsem a nakonec,
když bránu svou mi otvíráš,
vím, že jsem marně netrpěl.

Svítání, teď učíš mě znát,
že zase se můžu smát,
takže dík tobě už vím, že je...
tisíc způsobů, jak žít.

Jsem ti vděčný Svítání,
to světlo, co ve mně plá,
teď lásku tvou mi darovalo,
a moc lidského štěstí.